Zajímavosti z rodiště Kolonády

Víte, jaký je rozdíl mezi oplatkou a sušenkou? Rozdíl je v těstě a postupu pečení. Těsto na sušenky se rozválí na pláty, poté jsou vykrajovány potřebné tvary a sušenky se následně upečou. Oplatky, mezi nimi i ty lázeňské, se pečou z tenké vrstvy těsta nalité do speciálních kontaktních forem. Kulaté pečící formy pro výrobu mariánskolázeňských oplatek Kolonáda jsou vyrobené z bronzu.

Kulaté, do zlatova upečené oplatky Kolonáda nejsou zdaleka jediným zlatem pocházejícím z Mariánských Lázní. V okolních potocích u tohoto města se totiž těžilo skutečné zlato. 

Věděli jste, že Mariánské Lázně mají nejdelší kolonádu ze všech lázeňských měst? Měří 180 m. Právě tato lázeňská promenáda, po které se lidé procházeli a ukusovali voňavé kulaté oplatky, se stala inspirací pro název naší tradiční české značky. 

Když se řekne kolonáda, vybaví se lázně. Když se řeknou oplatky Kolonáda, vybaví se Mariánské Lázně. Ty kromě zlatého kulatého sladkého pokladu z místní továrny Kolonáda měly po druhé světové válce dokonce i kino se stejně příznačným lázeňským názvem – Kolonáda. Nacházelo se přímo u lázeňské kolonády v suterénu hotelu Krym. Kvůli špatnému technickému stavu však přivítalo své hosty v roce 1976 naposledy.

Předchůdkyní lázeňské oplatky byla pravděpodobně hostie. Podle legendy totiž právě v kleštích na pečení hostií šikovný kuchař z premonstrátského kláštera v Teplé u Mariánských Lázní, ve snaze narychlo vykouzlit sladký dezert, spekl dohromady dvě oplatky s voňavou sladkou směsí oříšků a koření. A křupavá pochoutka byla na světě! 

Nezaměnitelnou podobu daly v minulosti oplatkám tzv. „oplatečnice“. Jde o kovové kleště zdobené reliéfy, letopočty či jménem výrobce, ve kterých se spékaly pláty těsta s náplní. Každá pekařská živnost měla v počátcích pečení oplatek vlastní kleště s originálními ornamentálními vrypy. 

Ve výrobních závodech nebylo vždy běžné, aby továrnu řídily ženy. Věděli jste, že mezi řediteli továrny Kolonáda se historicky prosadily také dvě ženy? Byla to paní Jana Šachová a paní Alena Bílá.

Všimli jste si někdy, co zdobí lázeňskou oplatku Kolonáda? Je to vyvěrající léčivý pramen. Odkazuje tak k tradici konzumace těchto oplatek při lázeňských procházkách po kolonádě. Na té mariánskolázeňské naleznete hned tři prameny Rudolfův, Karolinin a ten vůbec nejstarší, Křížový pramen.

Od roku 1856 začal Karel Reitenberger, synovec tepelského opata a zakladatele Mariánských Lázní, ve své pekárně v mariánskolázeňském domě „U tří bažantů“ vyrábět lázeňské oplatky ve velkém. Tento dům na Hlavní třídě pak prošel řadou změn a v současné době je z něj hotel Palace.

Jedním z významných hostů Mariánských Lázní byl polský hudební skladatel Fryderyk Chopin, který by v letošním roce oslavil 206 let od svého narození. Jeho jméno nese například hudební škola v Mariánských Lázních nebo známý srpnový Chopinův festival vážné hudby, kterým si můžete svou návštěvu města lázeňských oplatek Kolonáda zpříjemnit.

Oblíbené lázeňské oplatky Kolonáda si našly své příznivce i za mořem. Žádané byly nejenom těsně za hranicemi, například v Německu, ale i v Kanadě, Japonsku či Saudské Arábii!

Mariánské Lázně se staly dějištěm několika důležitých politických jednání. Na začátku 20. století se tu setkali císař František Josef I. a britský král Eduard VII. Na čem si během večeře pochutnali? Byla to želví polévka, pstruzi s novými bramborami, špenátem a mrkví, srnčí hřbet, koroptve s brusinkami, grilovaný pulard, čokoládová zmrzlina a jahody se šlehačkou.

Věděli jste, že se oplatky původně podávaly návštěvníkům lázní jako další “léčebný” produkt vyráběný z minerální vody?

Mariánské Lázně se staly útočištěm pro mnohé světově proslulé osobnosti. Slavný americký vynálezce Thomas Alva Edison při své návštěvě Mariánských Lázní prohlásil, že “krásnější lázně nejsou na celém světě!” A právě v srdci těchto lázní se rodí i vaše oblíbené lázeňské oplatky Kolonáda.

Oplatky nebyly dříve na okrajích tak rovné jako dnes. Větší množství se obvykle naskládalo na sebe, zatížilo se a poté se velkým nožem okraje zarovnaly. Tyto odřezky, tzv. “odkrojky”, byly oblíbenou pochoutkou již v polovině 19. století. Prodávaly se v kornoutu za dva nebo tři krejcary.

Kdybyste se v Mariánských Lázních poohlíželi po továrně Kolonáda, ve které se pečou vaše oblíbené lázeňské oplatky, nehledejte žádnou velkou tovární halu. Malou továrnu Kolonáda naleznete na okraji mariánskolázeňského parku, v Máchově ulici, téměř v centru města.

Ptáte se, proč se centrem pro výrobu oplatek staly právě Mariánské Lázně? Karel Reitenberger, známý cukrář a jeden z prvních výrobců mariánskolázeňských oplatek byl totiž synovcem zakladatele města Mariánské Lázně, Karla Kašpara Reitenbergera, který působil jako opat v premonstrátském klášteře v Teplé, kde podle legendy vznikla tato sladká pochoutka. Stejně jako se jeho strýc v roce 1805 zasloužil o založení města, se o několik desítek let později Karel Reitenberger zasloužil o rozmach velkovýroby sladké pochoutky.

Západočeský symfonický orchestr byl založen v Mariánských Lázních v roce 1821. Je nejstarším tělesem svého druhu v Čechách a jeho historie je spjata s počátky lázeňství v tomto městě světového věhlasu. Vystoupení ZSO bývají již tradičně součástí programu Slavnostního zahájení lázeňské sezony v Mariánských Lázních. Více o orchestru na www.zso.cz

Oplatky se v 19. století staly oblíbenou pochutinou mariánskolázeňských měšťanů, nejenom jako sladký dezert. Dochucovaly se také česnekem, šípkem nebo kořením či bylinkami. 

Kromě svého původu v hostiích patřily původně oplatky také mezi pečivo využívané například v léčitelství. Tradičním lidovým zvykem bylo jejich podávání jako prvního chodu Štědrovečerní večeře či na svátek Božího těla. Tato tradice se dodnes drží například na Slovensku, kde se oplatky, ničím neplněné, potírají česnekem a medem a mají lidem zajistit sílu a zdraví.

Balení lázeňských oplatek do krabic má již 160letou tradici. Cukrář Karel Reitenberger, první živnostník, který začal vyrábět lázeňské oplatky ve velkém, je balil po šesti či dvanácti kouscích do krabic a převazoval ozdobným provázkem. Obal se postupem let vyvíjel, papírová krabička měla kulatý nebo dnešní čtvercový tvar. Část produkce se dodnes balí ručně do dárkových plechových dóz.

K velikonoční pomlázce patří bohatá výslužka, včetně tradičních oplatek. Přestože je tento zvyk již zapomenutý, velikonoční oplatka v dřívějších dobách skutečně existovala. Pekla se z nekynutého těsta v železných oplatečnicích převážně s křesťanskými motivy.

Jaký motiv byste si představili na nejstarší dochované oplatečnici, která pravděpodobně pochází ze 2. třetiny 18. století? Bylo jím oboustranné vyobrazení sv. Jana Nepomuckého.

Těsto na lázeňské oplatky je podobné směsi na palačinky. Vyrobit ho ale rozhodně není snadné. Při výrobě oplatek je nutné používat takzvanou "oplatkovou" mouku, která je jemnější než běžná hladká mouka. Takovou mouku umí umlít jen málokterý mlynář. Pro výrobu vašich oblíbených oplatek Kolonáda používáme již dlouhá léta mouku od mlynáře Pernera z Českého ráje.

Na východním okraji Mariánských Lázní byl v červnu roku 1999 veřejnosti otevřen naučný okruh zvaný Boheminium park plný dokonalých maket v měřítku 1:25, které znázorňují významné stavební a technické památky České republiky. Kromě hradu Karlštejn nebo kamenného mostu z Písku zde můžete nalézt také např. zmenšeninu Křížova pramene v Mariánských Lázních. Více na: http://www.boheminium.cz

I autor známého Fausta, Johann Wolfgang Goethe, nadšeně referoval o svých lázeňských pobytech v denících a dopisech. Tehdy dvaasedmdesátiletý spisovatel v nich vzpomíná především na chvíle prožité v Mariánských Lázních se svou mladičkou múzou Ulrikou.

Manipulace s původními kleštěmi na výrobu lázeňských oplatek, tak zvanými oplatečnicemi, nebyla rozhodně jednoduchá, kleště vážily 7,7 kilogramů. První lázeňští pekaři museli být nejspíš pořádní siláci.

Jak dříve chutnaly lázeňské oplatky? Oplatky v Mariánských Lázních byly vyráběny na živnost od roku 1864. Tehdy byly plněny mandlemi a cukrem a měly světlehnědou barvu. Čtyři pětiny výrobků byly vyváženy mimo město.

Mariánskolázeňské ulice jsou lemovány kavárnami. Nejstarší výletní kavárnou v kraji byl Mariánskolázeňský mlýn, dnešní hotel Cristal. Tehdejší mlynář tu zřídil šenk pro kočí a formany a podával občerstvení i přicházejícím lázeňským hostům. Tak se mlýn postupně měnil ve výletní kavárnu. Věděli jste, že centrální část továrny Kolonáda v Mariánských Lázních byla také původně výletní kavárnou Victoria?

V Mariánských Lázních naleznete celkem 20 minerálních pramenů! Velké množství z nich je v krásné přírodě okolo města. Tak oplatku Kolonáda do batůžku a hurá na výlet!

Premonstrátský klášter v Teplé založený ve 12. století je neodmyslitelně spjat se vznikem města Mariánské Lázně. Právě lékař tohoto kláštera Dr. Josef Nehr začal v 18. století zkoumat léčivé účinky zdejších pramenů. A v letech 1805–1807 postavil na místě původní dřevěné chýše stojící u Křížového pramene vůbec první zděný dům pro lázeňské hosty s názvem „Zlatá koule“.

Karel Reitengberger, který začal v roce 1856 v Mariánských Lázních vyrábět oplatky ve velkém, dokázal ročně vyprodukovat až 500 000 kusů oplatek. O 160 let později jich továrna v Mariánských Lázních vyrábí až 40krát tolik!

Víte, že křupavé rozpečené lázeňské oplatky Kolonáda můžete ochutnat nejen v jejich rodišti, v Mariánských Lázních? Čekají na vás také v Kolonáda Shopu v Chebu.

Také jméno jednoho z největších operních velikánů 19. století Richarda Wagnera je spjato s Mariánskými Lázněmi. Složil zde části svých světoznámých oper Lohengrin, Parsifal a Mistři pěvci norimberští. Do lázní jezdil skladatel v doprovodu své ženy, psíka Pepse a papouška Papo.

Výroba tradičních oplatek Kolonáda si žádá svou péči a čas. Věděli jste, že pláty na výrobu tradičních ručně sypaných lázeňských oplatek Kolonáda zrají ve speciálních místnostech až čtyři týdny, aby měly tu správnou vlhkost pro další zpracování?

Opat tepelského kláštera Alfréd Clementso, za jehož působení v letech 1888–1900 došlo k největšímu rozmachu budování Mariánských Lázní, si v okolí lázní nejvíce oblíbil vyhlídku, která dnes nese jeho jméno. Vyhlídkové místo bývalo vybaveno prostou lavičkou, na níž církevní hodnostář rád sedával. Alfréd Clementso dal v Mariánských Lázních postavit například hlavní mariánskolázeňskou kolonádu a dodnes využívaný společenský dům Casino.

"Konečně jsem dorazil do jakéhosi nouzového přístavu", píše Friedrich Nietzsche v červenci 1880 po příjezdu do Mariánských Lázní v dopise svému příteli. I tomuto významnému mysliteli učarovaly Mariánské Lázně svým klidem při procházkách městem. Vydejte se po jeho stopách za doprovodu mariánskolázeňských oplatek Kolonáda.

Aktuálně se o výrobu vašich oblíbených oplatek Kolonáda stará v Mariánských Lázních celkem 80 zaměstnanců. To je stejný počet osob jaký se například zúčastnil historicky první lázeňské sezóny v roce 1808.

V roce 1889 byla postavena výstavní kolonáda v Mariánských Lázních, byl to stejný rok, kdy se konala světová výstava v Paříži, pro kterou vznikl symbol této francouzské metropole - Eiffelova věž! Konstrukce hlavní lázeňské kolonády v Mariánských Lázních byla litinová a byla vyrobena v blanenských strojírnách knížete Salma.

V čem jsou lázeňské oplatky Kolonáda opravdu výjimečné? Nejenom lahodnou chutí, ale i ruční výrobou. Tradiční oříškové lázeňské oplatky projdou během své výroby celkem čtyřikrát ručním zpracováním, mimo jiné i ručním sypáním.

Významný český sochař Olbram Zoubek se výrazným způsobem zasloužil o rozvoj české architektonické plastiky a je považován za jednoho z nejvýznamnějších sochařů současnosti. Mezi jeho nejznámější díla patří pamětní deska Jana Palacha nebo Pomník obětem komunismu na pražském Petříně. I Mariánské Lázně se pyšní sousoším od tohoto nadaného sochaře. Jsou jím Tři grácie a naleznete je v mariánskolázeňském parku, u pavilonu Lesního pramene. 

V roce 1823, když navštívil slavný básník J. W. Goethe Čechy naposledy, byl ve svých milých Mariánských Lázních ubytován v domě „U zlatého hroznu“. Dnes v tomto domě sídlí Městské muzeum. Právě prostory, které Goethe při své poslední návštěvě obýval, jsou dnes součástí stálé expozice, která poukazuje především na jeho kladný vztah k Mariánským Lázním. Více na: www.muzeum-ml.cz

Název Marienbad, tedy Mariánské Lázně, získalo město podle Mariina pramene. Podle legendy dostal název Mariin kvůli Mariánskému obrazu, který blízko pramene údajně připevnil voják vracející se z války jako poděkování za to, že si zde vyléčil svá zranění. O rozvoj lázní se nejvíce zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů.

Roku 1897 otevřel cukrář František Wittmayer svou mariánskolázeňskou cukrárnu, kde prodával své lázeňské oplatky. Toho samého roku byl například také v Kopřivnici vyroben první automobil značky Präsident. Kdo si jej zakoupil, mohl pohodlně dojet do Mariánských Lázní na sladkou dobrůtku.

Mariánské Lázně dostaly své jméno v roce 1808 podle jednoho z léčivých pramenů a roku 1812 se staly samostatnou obcí. V roce 1865 byly povýšeny na město a o rok později byl městu udělen i erbovní znak. Je to tedy už  více než 150 let, co se město může pochlubit svým vlastním erbem. www.muml.cz/o-meste/marianske-lazne/historie

Kdo by nemiloval lahodnou chuť a vůni tradičních spékaných oplatek Kolonáda. Za svou nezaměnitelnost vděčí speciální směsi koření, cukru a oříšků. Lískových oříšků se na výrobu oplatek zpracuje za jeden rok mezi 10 až 20 tunami.

Víte kolik času je dnes potřeba na spečení 2 uzrálých kulatých oplatkových plátů posypaných voňavou směsí oříšků, cukru a skořice, aby v vznikla lahodná lískooříšková oplatka? Je to pouhých 57 sekund!

Procházet se po kolonádě s lázeňskou oplatkou v ruce můžete v Mariánských Lázních i za doprovodu líbezných tónů Zpívající fontány. Celá fontána je řízena počítačem, který vytváří zajímavé kombinace hudby s barevným večerním osvětlením. Nejvyšší z trysek fontány stříká až do výšky šesti metrů. Zpívající fontána hraje denně od 7.00 do 19.00 každou lichou hodinu, ve 21.00 a 22.00 hodin. Slavnostní zahájení je vždy 30. dubna ve 21.00 hodin a ukončení provozu na přelomu října a listopadu.

Věděli jste, že do Mariánských Lázní jste si mohli svého času na oplatku i zaletět? Od roku 1927 do druhé světové války zde fungovalo civilní letiště Skláře, jehož linky navazovaly na evropskou leteckou síť. Za války bylo využíváno pro vojenské účely, po jejím skončení už civilní linky bohužel obnoveny nebyly.

Náplň do tradičních lázeňských oříškových oplatek Kolonáda se dodnes sype ručně, to už jsme vám prozradili. Tušíte ale, kolik oplatek projde jednomu operátorovi rukama za jednu minutu? Je to přibližně 30 oplatek.

Víte, kde byste našli první české cukrářství v pohraničí, které se proslavilo výrobou oplatek? Firma Wittmayer, která patřila jednomu z nejznámějších cukrářských rodů, začala podnikat v Habermannově domě, v dnešní Ruské ulici v Mariánských Lázních.

Zakousli jste se v posledních dnech do oblíbených lázeňských trojhránků? Do poloviny 60. let se lázeňské trojhránky mazaly ručně, od té doby se využívá pomoci strojů.

Věděli jste, že každý rok druhý víkend v květnu se v Mariánských Lázních koná slavnostní akce s dlouholetou tradicí - Zahájení lázeňské sezóny? Nejde jen o tradiční svěcení pramenů a mši. Město o tomto víkendu žije také kulturou.

Prvním mistrem výroby v současném výrobním závodě Kolonáda byl František Wittmayer, syn zakladatele slavného cukrářského rodu. Tehdy měla provozovna kolem 40 zaměstnanců a její denní produkce v 50. letech činila asi 500 kg výrobků.

Produkty značky Kolonáda si můžete zakoupit nejen v hypermarketech a supermarketech, ale i ve speciálních Kolonáda Shopech v Mariánských Lázních a v Chebu. V Mariánských Lázních přímo naproti Křížovému prameni můžete na stejném místě už po několik desetiletí navštívit prodejnu lázeňských oplatek Kolonáda, která nabízí ty nejčerstvější lázeňské oplatky, dovážené přímo z místní továrny Kolonáda.

V 70. letech v továrně Kolonáda usnadnili zaměstnancům manuální práci. Postupně bylo nainstalováno šestnáct unikátních pečicích strojů. Dnes peče vaše oblíbené oplatky těchto strojů patnáct, každý o dvaceti jedna kolech.

Významný český spisovatel Eduard Petiška se do paměti nás všech zapsal asi nejvíce svým převyprávěním pohádek Tisíce a jedné noci a Starých řeckých bájí a pověstí. Také on patřil mezi pravidelné návštěvníky Mariánských Lázní. Svou pamětní desku má dodnes na domě č. p. 5 v Karlovarské ulici, kde v Mariánských Lázních pobýval.

Eduard Petiška

Vaše oblíbené Lázeňské oplatky Kolonáda vyrábíme s láskou a úctou k tradici. V továrně panuje rodinná atmosféra, na výrobě se již řadu let podílí hned několik generací tří rodinných klanů. Vaši oblíbenou křupavou pochoutku pro vás například připravují Koudelkovi, Medalovi nebo Kubíčkovi.

Ve stejném roce, kdy se poprvé z rádia ozvala hudba prvního rádiově přenášeného koncertu na vlnách stanice Radiojournal, se podařilo Josefu Homolkovi vyrobit první čokoládové lázeňské oplatky.

Součástí expozice Městského muzea v Mariánských Lázních je i část věnovaná mariánskolázeňským oplatkám. Můžete si zde prohlédnout kleště zvané oplatečnice na výrobu oplatek, ale i množství krásných původních historických obalů. 

V roce 1958 se začaly vyrábět dnes již dobře známé, oblíbené trojhránky. Krájely se tehdy ručně okružní pilou. Roku 1961 tento způsob výroby nahradilo mechanizované strojové krájení.

Mariánské Lázně jsou místem, kde vzniklo historicky první golfové hřiště u nás. Psal se rok 1905 a nechal ho založit anglický král Edward VII. Golfová sezóna zde začíná v květnu. Přijdťe si vyzkoušet jejich green.

Josef Homolka, vynálezce vašich oblíbených čokoládových oplatek, se po návratu z emigrace před 2. světovou válkou vrátil z Vídně do Čech. Své čokoládové oplatky začal vyrábět právě v Mariánských Lázních, a to v domě zvaném Švýcarský dvůr.

Zápis v kronice závodu praví, že v 70. letech se prodávají oplatky jak v kulatých, tak v hranatých obalech. I vy si dnes můžete koupit vaši oblíbenou lázeňskou oplatku v hranaté krabičce nebo elegantní kulaté kovové dóze.

24. květen je mezinárodním dnem parků. Mariánské Lázně jsou zelení obklopeny a také v jejich ulicích můžete snadno zabloudit do některého z městských parků. Dnes si připomeneme park u Prelátova pramene, který se stal útočištěm zejména pro rodiny s dětmi. Je plný hravých dětských atrakcí z přírodních materiálů, najdete v něm také dřevěný amfiteátr, srub Jacka Londona nebo hliněnou jeskyni. Až se vydáte do města oplatek Kolonáda, určitě nezapomeňte tento park se svými ratolestmi navštívit.

Oblíbené lázeňské trojhránky si můžete vychutnat hned ve třech příchutích krémové náplně - lahodné oříškové, čokoládové či kakaové. Uhodnete, které se začaly vyrábět jako vůbec první? Byly to ty kakaové!

Čokoládové oplatky by v tomto roce oslavily 93 let od svého vynalezení! Jejich otcem byl český cukrář Josef Homolka, který ve Vídni experimentoval celé tři roky, než vznikla tato pochoutka. Posléze si recepturu a technologii výroby dal patentovat v šesti státech.

Až se vypravíte do Mariánských Lázní, nezapomeňte se zastavit také v Kolonáda Café&Shopu na Hlavní třídě, kde si můžete vychutnat výbornou kávu s teplou oříškovou oplatkou a vybrat si z nabídky těch nejčerstvějších oplatek Kolonáda, odebíraných přímo z mariánskolázeňské továrny Kolonáda. I tato prodejna oplatek má v této ulici svou dlouholetou tradici. Nezmeškejte její otevírací dobu: www.oplatky-kolonada.cz/cs/cafe-and-shops

Obdarovali jste již někoho ze svých známých oříškovými oplatkami v dárkové dóze? Kovová dóza se začala používat v závodě Kolonáda již v první polovině 80. let, původně s čokoládovými oplatkami. Nyní je v nabídce výroční dóza s tradiční oříškovou variantou. K dostání je např. v Kolonáda Shopech.  

Také mladší sestry klasických sypaných oplatek, oplatky mazané krémovými náplněmi si našly své zákazníky napříč všemi generacemi. Jejich lahodné náplně byly původně natírány ručně. Od roku 1987 se jejich výroba automatizovala a nabídka rozšířila. Nyní si tak můžete pochutnat na klasických čokoládových nebo vanilkových oplatkách.

Věděli jste, že i slavný americký spisovatel, autor oblíbených knih pro děti Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna, Mark Twain navštívil Mariánské Lázně? V londýnských novinách vychválil krásy tohoto lázeňského města, ale zdejší léčebné procedury se mu zdály natolik drsné, že za výhodnější považoval být jednoduše nemocný.

Věděli jste, že rodiště lázeňských oplatek Kolonáda nabízí kromě mnoha variant pro lázeňskou rekreaci a léčbu také přírodní oxygenoterapii a vzdušnou iontovou koupel zcela zdarma? Stačí si zajít na vycházku po mariánskolázeňských pramenech a zhluboka dýchat. Okolí města je vyhlášené kvalitou ovzduší, které již samo o sobě léčí.

Lahodné kulaté lázeňské oplatky Kolonáda si můžete vychutnat hned ve třech příchutích - spékané oříškové, mazané vanilkové či čokoládové. Uhodnete, které se vyráběly jako první? Byly to samozřejmě ty s lískooříškovou náplní!

Při procházce Mariánskými Lázněmi můžete ochutnat Ambrožovy prameny, pojmenované podle opata Jeronyma Ambrože. Jde o slabě mineralizované prameny s vysokým obsahem železa. Ambrožovým pramenům je také přezdíváno "Prameny lásky" a užíval je například J.W. Goethe při svých pobytech. Naleznete je v parčíku pod Centrálními lázněmi.

Mariánské Lázně si velice oblíbil i "král valčíků" Johann Strauss. Na jeho počest se v Mariánských Lázních pravidelně konaly koncerty ještě za první republiky.

Výroba mariánskolázeňských oplatek je od 70. let minulého století z velké části automatizována, přesto je nadále světovým unikátem. Některé stroje byly vyrobené českým výrobcem jako prototyp na zakázku přímo pro továrnu Kolonáda v Mariánských Lázních.

Věděli jste, že při výrobě oblíbené kulaté pochoutky, lázeňských oplatek Kolonáda se denně v továrně připraví až 4,5 tun těsta?

Jedním z významných hostů Mariánských Lázní byl také Rudyard Kipling, autor slavné Knihy džunglí. Do lázní přijel spolu s manželkou a dcerou v srpnu 1935, pobývali zde celých 32 dnů. Kiplinga nadchlo zdejší golfové hřiště a stal se dokonce členem mariánskolázeňského golfového klubu. Zajímala ho však i příroda a pozoruhodnosti v městě. Jestlipak také ochutnal jeden z nevýznamnější pokladů města, křehké mariánskolázeňské oplatky?

Piknikování s Kolonádou. Tradiční lázeňské oplatky Kolonáda spatřily světlo světa v polovině 19. století, tedy přesně v době, kdy svoji zlatou éru zažívaly pikniky v trávě. Původně se jednalo o označení oběda, na který si každý přinášel vlastní jídlo. Zabalte si produkty značky Kolonáda do piknikového koše a vyrazte na nějaký přjemný piknik s kamarády.

Další zajímavou stezkou, na kterou můžete se svými oblíbenými oplatkami, je Metternichova trasa. Vede tichými lesy bývalé obory knížete Metternicha. Cestou potkáte hned tři prameny, Lesní, Balbínův a Medvědí.

Výroba tradičních lázeňských oplatek Kolonáda je náročná na zpracování. Až 90% zaměstnanců pracuje ve výrobním procesu, ostatní se podílí na technickém zabezpečení a administrativě.

Mariánské Lázně mají svého strážce, na město shlíží z blízkého vršku. Je jím, možná překvapivě, Krakonoš. Původně se zde Krakonošovi říkalo Rýbrcoul z německého pojmenování Rübezahl patřícímu ochránci hor. Jeho socha vznikla roku 1905 společně s výletním hotelem Café Rübezahl. Kamenná socha je dominantou vyhlídkové terasy a stala se vyhledávaným cílem lázeňských procházek. Cesta k němu patřila mezi předepsané lázeňské pěší túry, na které sem chodívaly tisíce hostů. Koluje také pověst, která praví, že dotknete-li se Krakonošova opasku a budete si cokoliv přát, do roka se vám přání vyplní.

Mariánské Lázně si oblíbil anglický král Eduard VII. Během jeho návštěv zde pobýval i anglický politik Sir Henry Cambell- Bonnerman. V září v roce 1899, v předobdobí Burské války v jižní Africe, kdy probíhala velice intenzivní korespondence Angličanů s Londýnem, obdržel tento politik telegram britské Transvaalské komise, který obsahoval 16 000 slov. Byl to zřejmě nejdelší telegram v historii Mariánských Lázní.

Nedaleko Mariánských Lázní leží přírodní rezervace Kladské rašeliny. Je krásnou ukázkou toho, jak kdysi vypadala krajina, kde vyrostlo město Mariánské Lázně, rodiště lázeňských oplatek Kolonáda. Můžete se projít tichými lesy s borovice mi a smrky i mezi rašeliništi s bohatou flúorou i faunou.

Josef Vyleťal byl český malíř, kreslíř, grafik, filmový a divadelní výtvarník. Jeho zcela prvním velkým výtvarním dílem byla nástěnná malba na mariánskolázeňské hlavní kolonádě, kterou zhotovil v letech 1978-1980.

Zatím posledním přírůstkem do rodiny kulatých lázeňských oplatek Kolonáda jsou oplatky s kakaovými pláty plněné lahodným vanilkovým krémem, vyrábějí se od března roku 2014.

Na začátku 20. století stála jedna oplatka 16 haléřů, což tehdy odpovídalo půllitru piva. Dnes byste si za cenu půllitru čepovaného piva koupili rovnou čtyři rozpečené lázeňské oplatky.

Anglický král Edward VII si stejně jako Johann Wolfgang Goethe našel v Mariánských Lázních svou múzu - byla jí kloboučnice, u které si kupoval klobouky. Její portrét si můžete prohlédnout ve sbírce Mětského muzea Mariánské Lázně na Goetheho náměstí. http://www.muzeum-ml.cz/anglicky-kral-edward-vii/

Elegance a styl neodmyslitelně patří k atmosféře lázní i k lázeňským oplatkám. Ty se prodávaly v obchůdcích v těsné blízkosti překrásných secesních kolonád, ani grafická úprava obalu nesměla být zanedbána. Aby dokázala nalákat i nejnáročnějšího zákazníka. Podívejte se na nejkrásnější obaly - obrázky.

Johan Wolfgang Goethe zanechal v Mariánských Lázních nesmazatelnou stopu. Při procházce okolo města můžete navštívit jeho odpočívadlo, kde sedával se svou milou Ulrikou von Levetzow, nebo tu sám čerpal inspiraci pro své básně. Na jeho památku na tomto místě stojí pískovcový obelisk do jehož podstavce je vytesán text Goetheho "Poutníkových nočních písní."

Mariánské Lázně byly vždy velice oblíbeným místem pro setkávání státníků. Kromě Edwarda VII. s císařem Františkem Josefem I. se zde například setkávali i Antonín Švehla s Tomášem Garriguem Masarykem, kteří zde například řešili uspořádání Československa.

Víte kolik kilogramů oplatek se vyrábí v továrně Kolonáda v Mariánských Lázních? Při otevření továrny v Máchově ulici v roce 1950 se denně vyrobilo okolo 500 kg výrobků, dnes je to až 12 krát tolik!

29. červnem je dnem narození významného českého dirigenta, Rafaela Kubelíka. V Městském muzeu v Mariánských Lázních byla nalezena zcela unikátní fotografie zachycující tohoto slavného dirigenta, jak řídí Západočeský Symfonický Orchestr ve Společenském domě Casino. Více na www.zso.cz

Inspirací pro výlety není nikdy dost. Podívejte se, jak krásný výhled na Vás čeká na Mecséryho vyhlídce. Vyhlídka se nachází na plošině nad hotelem Royal. Na tomto místě dříve stával zdobný dřevěný pavilon. Byl vystavěn v roce 1850 k poctě významného hosta Mariánských Lázní barona von Mecséryho.

Věděli jste, že první ročník Mezinárodního filmového festivalu se nekonal v Karlových Varech, nýbrž se uskutěčnil v roce 1946 v Mariánských Lázních? Jednalo se však o nesoutěžní přehlídku, které se zúčastnilo celkem 7 států. Ceny byly udělovány až při třetím ročníku a až po čtvrtém ročníku se rozhodlo a definitivním přesunu festivalu do Karlových Varů.

Naučná stezka Smraďoch získala svůj název podle pramene, který zde vyvěrá. Jeho jméno je skutečně příznačné, sirné vody pramene ucítíte již zdaleka. Nicméně ne zcela libou vůni pramene nahrazují jeho léčivé účinky. Sirné vody jsou vhodné k léčbě pohybového i oběhového ústrojí, nervových nemocí, kožních chorob a kladně ovlivňují rozšiřování cév. Samotná stezka jeho okolím byla uvedena do provozu v roce 1976. Autem je dostupná po silnici od Mariánských Lázní nebo pěšky po modré turistické trase přímo z města.

Věděli jste, že byl v Mariánských Lázních natočen film, který dokonce získal hlavní cenu na filmovém festivalu v Benátkách? Psal se rok 1968 a tímto vítězným snímkem byl film Loni v Marienbadu.

Kromě významného českého státního svátku nese 5. červenec ještě jeden svátek, a to hned světový. Je dnem objetí. Rozdejte svým blízkým radost, obejměte je a třeba také obdarujte kulatým zlatem z Mariánských Lázní, tradičními lázeňskými oplatkami Kolonáda.

Z vrchu Hamelika stráží Mariánské Lázně stejnojmenná rozhledna. Vystoupat k ní můžete po červené turistické trase přímo z centra Mariánských Lázní, výhled do kraje lázeňských oplatek Kolonáda za výlet rozhodně stojí. Říká se, že při vhodných podmínkách, a to zejména večer, je na rozhledně slyšet Zpívající fontánu.

O častých návštěvách J. W. Goethe v Mariánských Lázních jsme vám toho pověděli již mnohé. I o jeho opojení krásnou Ulrikou. Téma této lásky mezi slavným spisovatelem a mladičkou kráskou zpracoval v roce 2006 režisér Milan Cieslar. Vznikl tak film To horké léto v Marienbadu.

Skalní útvar s pamětní deskou saského krále Friedricha Augusta II., je jednou z nejzajímavějších částí takzvaného „Malého Švýcarska“, romantického svahu s kamenným mořem, ve kterém se proplétají zanikající promenádní stezky. Název Malé Švýcarsko vznikl údajně podle někdejší švýcarské chýše, která stávala pod Kamzíkem. Vydejte se prozkoumat okolí Mariánských Lázní. Po ruce nezapomeňte mít třeba lázeňské trojhránky v balení po dvou, pro výlety jako dělané.

Kolonáda v Mariánských Lázních nabízí v letních měsících přívětivý stín jako stvořený pro malou procházku, ukusování oplatek Kolonáda a pití zdejší pramenité vody. Věděli jste, že k vydláždění lázeňské kolonády kulatými oplatkami Kolonáda by bylo zapotřebí přes 600 000 oplatek?

Původní kříž nechal na vyhlídce nad dnešním hotelem Nové lázně vystavět Karel Kašpar Reitenberger, jeden ze zakladatelů města, jako „věčné světlo lázeňským hostům“. Svou inspiraci zde čerpal básník Johan Wolfgang Goethe i architekt města Václav Skalník. Určitě nezapomeňte památné místo navštívi a rozhlédnout se z něj do okolí Mariánských Lázní.

Mariánské Lázně jsou kromě jiných pokladů, jak přírodních tak architektonických, proslulé také unikátní architekturou zahrad a parků. Jedním z nejkrásnějších městských parků jsou Skalníkovy sady. Vznikaly společně s městem na konci 19. století. Naleznete je přímo v centru města mezi Hlavní ulicí a Goethovým náměstím. Jsou plné nejkrásnějších květin, stromů a keřů a protknuty Třebízským potokem, který zde vytváří množství romantických jezírek. V roce 2011 byl tento park druhým nejkrásnějším parkem České republiky.

Také v Mariánských Lázních se můžete podívat do korun stromů. A to v místním lanovém centru. Naleznete jej přibližně 500 metrů od kolonády, vedle Geologického parku v areálu tenisového klubu u Lesního pramene.

Pokud si vaši nejmenší zrovna nelibují v adrenalinovém lanovém dobrodružství, není lepší možnost, než vzít oplatku Kolonáda do ruky a provést je pohádkovým rájem. Sochařský pohádkový ráj byl jako tradiční pohádková cesta obnoven u hotelu Krakonoš. Tvoří jej pískovcové sochy znázorňující motivy známých pohádek. Pohádkové bytosti jsou dílem studentů Střední průmyslové školy sochařsko-kamenické z Hořic v Podkrkonoší. Sochy vznikaly pod vedením ak. sochaře Michala Moravce.

Léto je čas dovolených. Kroky a zejména vozy Čechů se tradičně nejčastěji ubírají na jih, a to do Chorvatska. Abyste správně trefili domů můžete si místo sypání drobečků svou cestu vyznačit třeba oplatkami Kolonáda. Kdybyste je chtěli skládat za sebe například po cestě z Prahy do Splitu potřebovali byste jich přes neuvěřitelných šest miliónů! Sami ale uznáváme, že lepší je zabalit si Kolonády pěkně na cestu a vychutnávat je třeba na pláži.

Mariánské Lázně jsou jedním z mála evropských měst s nejzajímavějším geologickým podložím. V okolí města můžete nalézt více než 160 kyselek, z toho přes 40 přímo na území Mariánských Lázní. Podle toho, kde minerálka vzniká a kterými horninami voda protéká, se rozpouští různé chemické látky. Tak vznikají odlišné druhy minerálních vod. Již od pradávna se lidé snažili tyto léčivé kyselky využívat. Návštěvníci Mariánských Lázní mohou jejich léčebné účinky zakusit i dnes.

Když srovnají své síly poměr výroby voňavých kulatých sypaných oplatek a poměr výroby oplatek mazaných lahodnými krémy, v souboji na čísla produkce zvítězí oplatky mazané. Jejich výroba tvoří 2/3 celkové produkce továrny Kolonáda. Které vítězí u vás?

Anglický král Edward VII. Mariánské Lázně navštívil hned několikrát. O tom, že mu učarovaly svým kouzlem svědčí i jeho slova: "Procestoval jsem Indii, Ceylon, všechna lázeňská města Evropy, ale nikde na světě mne nechytila u srdce poezie nádherné přírody tak jako zde v Mariánských Lázních.” Edward VII. byl považován za největšího elegána své doby. Při svých pobytech v Mariánských Lázních však chtěl být co nejméně nápadný. Ještě dnes se můžete projít po stezce, kterou pravidelně sám procházel. Jde o Edwardovu cestu, která vede z Dusíkové ulice až ke golfovému areálu, který sám král slavnostně otevíral.

Továrna Kolonáda v Mariánských Lázních je vůbec nejmenší továrnou společnosti Mondelez v celé Evropě. Právě tato továrna pro vás vyrábí křehké kulaté lázeňské oplatky Kolonáda, které pro svou jedinečnou chuť a vůni lákají již celé generace.

Lesní pramen byl vyhledáván nemocnými a posléze lázeňskými hosty již od nepaměti. Již v roce 1683 byl znám pod názvem Schneidsaeuerling. V letech 1827–1828 dostal své dnešní jméno Lesní. Pramene se užívá k pitným kúrám. Pít jej lze přímo u vývěru, přebytky vody jsou pak potrubím vedeny do pavilonu Lesního pramene a do hotelu Pacifik. Při návštěvě Mariánských Lázní určitě nezapomeňte a udělejte si procházku také ke krásnému klasicistním pavilonu Lesního pramene a cestu si provoňte třeba lahodnou oplatkou Kolonáda.

Slovenský architekt Pavel Mikšík je autorem unikátní mariánskolázeňské Zpívající fontány. 

Václav Skalník byl dosud asi nejvýznamnějším starostou města Mariánské Lázně. Za dob jeho řízení města lázně vzkvétaly a nabyly světového věhlasu. Skalník přijel do Mariánských Lázní v roce 1817, ihned navrhl plán vybudování parků. Do středu údolí navrhl anglický park o rozloze 18 hektarů s centrální kolonádou. Na okraji údolí umístil zástavbu domů s prolukami. Tento skvělý zahradník změnil zdejší bažinatou pustinu plnou roklí v město parků, honosných i malebných pavilonů a vycházkových stezek, které přilákalo návštěvníky z širokého okolí a nakonec z celého světa.

Minerální vody z okolí Mariánských Lázní se užívají nejen pro pitnou kúru, ale dokonce také pro inhalace a koupele. Kromě vod samotných se totiž k lázeňské léčbě používají také přírodní léčivé plyny, rašelina, slatina a bahno. A od jakých neduhů vám vlastně lázeňské kúry v Mariánských Lázních pomohou? Jsou dobré například zejména při onemocněních pohybového a dýchacího aparátu, močových cest či ledvin. Zavítat sem můžete ale také za ozdravnými a preventivními pobyty, wellness či relaxačními kúrami.

31.7.1954 se uskutečnil první výstup na druhou nejvyšší horu světa K2. Pokud se budete chtít podívat na nejvyšší vrch chráněné krajinné oblasti Slavkovský vrch, která leží v těsné blízkosti Mariánských Lázní, musíte se vydat na vrch Lesný. Vrch Lesný je totiž spolu se sousední Lysinou jedním z nejchladnějších a nejvlhčích míst celého Slavkovského lesa. V létě žádné extrémně nízké teploty sice nehrozí, křehké lázeňské oplatky Kolonáda vás však zahřejí na duši v jakémkoliv ročním období. Nezapomeňte je tedy určitě vzít s sebou.

Jménem Marienbad, německým ekvivalentem Mariánských Lázní, se před 1. světovou válkou pyšnil velký zámořský parník britské společnosti Lloyd Park. Kapacita parníku byla v I. třídě 150 míst, ve II. třídě 30 míst. Na svou první plavbu vyjel 2. srpna 1913, necelý rok před vypuknutím světové války. Jeho interiéry byly zdobeny výjevy z Mariánských Lázní a na hedvábné vlajce parníku byl vyšitý znak tohoto města.

Půjdete-li se projít po Mariánských Lázních, můžete potkat také Františka Josefa I. a anglického krále Edwarda VII. Jak je to možné? Jejich sousoší stojí téměř ve středu města u mariánskolázeňského hlavního parku. Bylo zhotoveno ke 110. výročí setkání těchto významných evropských monarchů, které se uskutečnilo 16. srpna 1904 v Mariánských Lázních.

Tradiční lázeňské oplatky Kolonáda se sypou dodnes ručně. Věděli jste ale, že každá ze sypaček má při této práci svou vlastní techniku, metodu, jak posyp rovnoměrně po oplatce rozložit? Některá sype prsty, jiná celou dlaní. Každé se za minutu mihne pod rukama skoro 30 oplatek. Od sypaček putují rovnou do spékače, poté do krabičky nebo plechovky a hurá za vámi, svými milými, věrnými zákazníky.

Nejen pracovníci továrny, ale i samotné oplatky se při výrobě pořádně zapotí. Samotné pláty lázeňských oplatek Kolonáda, určené pro variantu sypaných oříškových oplatek, putují po svém upečení do takzvané "vlhárny". Tam, ve vzduchu teplém a vlhkém skoro jako v parní sauně, naberou zhruba osm procent vlhkosti. Tu pak zase ztratí při následném spékání. K vám už doputují krásně křupavé, takové, jaké je znáte.

Kdybyste se ptali, kde seženete ty vůbec nejčerstvější oplatky Kolonáda, odpověď by zněla v Mariánských Lázních a v Chebu. Právě do Kolonáda shopů v těchto městech putují čerstvě upečené oplatky přímo z mariánskolázeňské továrny. Není snad nikdo, koho by jejich sladká vůně nenalákala.

Na tradici Čechům záleží, což dokládá i ocenění Nejdůvěryhodnější značka roku 2015, kde ve spotřebitelském průzkumu, pořádaném skupinou ATOZ Marketing, Kolonáda zvítězila v konkurenci 30 značek v kategorii oplatek, sušenek a perníků. Velice si tohoto ocenění vážíme a děkujeme Vám za Vaši důvěru!